Proč zvítězil Donald Trump? A proč to znamená konec liberálů, woke agendy i Green Dealu

To, že vyhraje Donald Trump, jsem čekala – jak se ostatně mohli přesvědčit moji věrní příznivci na síti X, když jsem v úterý v noci napsala: „Dobrou noc, zítra ráno se probudím a Donald Trump bude prezidentem.“ Co jsem ale nečekala, že se stane tak rychle a v takové míře, byl dominový efekt, který to spustilo: Hromadný úprk samozvaných Liberálů i jejich woke agendy za hlasitého zběsilého vlastního kvikotu, téměř okamžité až dechberoucí hození Zelenského a Ukrajiny přes palubu, konec Green Dealu a zřejmě začátek konce EU.

Nejprve si trošku ujasníme pojmy – tedy kdo vyhrál volby a proč. Ano, prezidentské volby vyhrál Donald Trump nad slaboučkou Kamalou Harris, která až nápadně připomínala svou hloupostí a jednoduchostí českou exprezidentskou neúspěšnou kandidátku Danuši Nerudovou, která byla později, jak už je u nás v EU dobrým zvykem, uklizena do Bruselu jako politické odpadky, které tak smrdí, že si je doma skladovat nechcete, ale nějak potřebujete přeci jen zhodnotit do nich investované peníze.

Kdo bude vládnout Americe a potažmo určovat dění ve světě jako to dosud Amerika dělala?

To už je ale daleko zajímavější otázka. Ta nás totiž vede zpět k tomu, jak Donald Trump vyhrál volby a proč se konala i napříč Kongresem a Senátem červená – tedy republikánská – tsunami a dala tak republikánům a konzervativcům stoprocentní moc nad demokraty a samozvannými liberály a zahnala tak hyperrychle na úprk z pozic jejich ideové soudruhy a jejich novináře po celém ´vyspělém západním světě´. Ti jsou teď v totálním chaosu a nevědí, co si počít – od koho budou brát agendu, když to jejich ´američtí šéfové´ tak projeli. Jak v Británii, tak v Česku vidím totální zmatek těchto ´liberálů´, kteří v posledních letech ještě zostřovali své techniky umlčování odpůrců, s nimiž si mnohdy nezadali ani totalitní systémy. I to pomohlo zavát čerstvý vítr k nám – normálním lidem – kteří jsme už začali pomalu cenzurovat sami sebe, abychom se s těmito agresivními samozvanci dobra nedostali do křížku.

I toto byl důvod, proč se zvedl masový odpor k americkým Demokratům. Bylo to ještě ale něco jiného. Část Demokratů a jejich voličů, kteří jsou spíše středo-levicovými voliči a mají blíže spíše k socialistům než neomarxistům, kteří se vyklubali z Demokratů a Liberálů, už měla plné zuby neschopných Demokratů a zjevně nesvéprávného Joe Bidena, hloupé Kamaly a velké vyprázdněnosti celého programu nahraženého už jen ideologií, kdy byl opuštěn původní volič – něco co se stalo české ČSSD za Sobotky.

Nevyhrál jen Donald Trump. Vyhrál s ním i Robert .F. Kennedy

Byl tu pro ně ale jeden člověk – Demokrat – ten původní – z původní americké demokratické rodiny – potomek legendárního klanu Kennedyů – synovec legendárního prezidenta Kennedyho – tedy Robert F. Kennedy jr. /nezávislý kandidát/. Ten, který znamenal pro lidi svobodu a mír, postavil se za ně při pandemii i poukazoval na nesmyslnost války na Ukrajině a roli Ameriky v ní. Snad jen jeho chronické onemocnění a obava z mučednického efektu zabránily, aby neskončil jako jeho strýc. Přesto to byl rozhodně i on, kdo pomohl dostat Donalda Trumpa do funkce v takové míře, když v létě vzdal svou kandidaturu, a požádal své voliče, aby volili Trumpa a poté mu pomáhal dělat kampaň v některých státech, kde bylo nutné udělat takzvanný ´swich´ od Demokratů k Republikánům. Donald Trump s ním uzavřel dohodu a může si řadu svých sociálních programů přinést nyní do Trumpovy administrativy s sebou a realizovat je.

Nová Trumpova verze reality show The Apprentice začala – tentokrát s JD Vancem v roli vítěze

Další skvělý tah byl JD Vance. Nejen jako viceprezident, ale i jako určitá záruka toho, aby se naplnila veškerá agenda. Donald Trump by měl velkou nevýhodu proti Kamale kvůli svému věku – politik, kterému za dva roky táhne na osmdesátku přeci jen už není úplně atraktivní pro voliče. Je jasné, že sil a energie ubývá, byť Donald Trump vypadá, že jí má stále na rozdávání. Ale Američané už byli unaveni ze ´Sleepyho Joa´ a chtěli někoho mladšího. Kamala tak měla i kvůli tomu šanci. Trump se ale ukázal jako velmi dobrý stratég, když si vybral jako viceprezidenta mladého JD Vance. Čtyřicítka je ideální věk – jste ještě plní sil a energie, zároveň máte zkušenosti a také určitý nadhled. Navíc JD Vance je takový mladý Trump – možná ještě lepší – vše, co má, si vydobil sám vlastním úsilím. Žádný Demokrat, odsosaný kvótami, systémem, dotacemi, ale drsnou ´školou ulice´. Přesně ten obrázek, který chtěli Američané vrátit – to, co ztělesňuje dravost, s níž vybudovali zemi, kterou jim teď Demokraté málem zničili.

JD Vance si tak pod taktovkou Donalda Trumpa vyzkouší a naučí se co jak a počítá se, že v příštích prezidentských volbách už bude kandidovat na prezidenta přímo. Teď čekají čtyři roky Apprenticeshipu – jakéhosi učňovství/ přímo před zraky veřejnosti jako realityshow na dalšího prezidenta. A to je – řekněme si na rovinu – něco, čím se podnikatel a investor Donald Trump kdysi poprvé výrazně zapsal do povědomí širší americké i západoevropské společnosti – jeho famózní reality show The Apprentice i mě inspirovala k tomu naučit se pořádně anglicky, abych mohla insidersky sledovat tehdy tak bezprecedentní zajímavou ukázku toho, jak se dělá byznys v Americe. Celé to bylo koncipované tak, že si Donald Trump vybíral z kandidátů na managera svých podniků toho nejlepšího – ti plnili byznysové a marketingové úkoly. Později se to změnilo na výběr investorský. A tohoto podle mne nyní budeme svědky. Donald ted hraje hru The Apprentice s JD Vancem – jen je ta hra nejvyšší jakou hrál – a to na příštího amerického prezidenta. Je to jeho prezidentský učeň.

Americe i světu budou vládnout čtyři vlivní muži. Bude to dobře?

Jak jsem popsala – domnívám se tedy, že Ameriku nyní budou vést de facto tři muži – Donald Trump si ponechá zásadní jednání a agendu. Zcela jistě to bude jednání s prezidentem Putinem o tom, jak to vyřeší na Ukrajině. Což pak oznámí prezidentu Zelenskému jako hotovou věc. Robert F. Kennedy se bude soustředit na část sociální agendy a JD Vance bude přebírat a řešit možná daleko větší část agendy než by mu normálně jako viceprezidentovi náležela, protože Donald nebude energeticky a fyzicky stačit na celou svojí. Myslím, že to bylo velmi dobře strategicky vymyšleno a nemá to dosud ve volbách obdoby. A i díky těmto třem a zajímavému spojení toto trio zachránilo před Liberály Ameriku i celý západní svět.

Ovšem momentík – ještě další minimálně dva výrazní muži jim v tom pomohli.

Elon Musk, který díky koupi síti X, zveřejněním X files a zastavení cenzury Konzervativců a Republikánů nejen v Americe, ale po celém světě udělal obrovský kus práce. I ten bude mít nyní roli v nové vládní agendě. Za starých dobrých časů by to bylo nemístné vměšování se a střet zájmů. Poté co ale všichni víme, že bývalý britský vicepremiér – liberální demokrat Nick Clegg – se stal prezidentem Facebooku pro ´vztahy s veřejností´ – tedy úplatná pozice, aby si Liberálové zkontrolovali, že na Facebooku budou jejich nepřátelé a jiné než jejich myšlenky potíráni – už nelze namítat prakticky nic a Elonovi jen držet palce.

Další jmenovaný je Tucker Carlson, bývalý reportér Fox News, který na nově osvobozené platformě X udělal řadu zásadních rozhovorů a spolu s dalšími nezávislými novináři a influencery dokázali vyhrát nad zavedenými veřejnoprávními i soukromými mainstreamovými médii, která ovládla postupně liberálně-demokratická junta.

Takže toto vítězství nebylo vítězstvím jen jednoho muže, kterého soudili, zakázali na síti, dehonestovali, chtěli na něj spáchat atentát. Toto je vítězství skvělé politické strategie a dosud nevídaného doslova celosvětového networkingu, který musíme u nás v Evropě ještě doladit.

Samozvanným Liberálům a Demokratům se vymstil jejich příklon k praktikám totalitních režimů

Výsledek zaváděného totalitního režimu pro Liberály a Demokraty je žalostný – dopadli jako Sedláci u Chlumce a jejich novináři, kteří přestali fungovat jako hlídací psi demokracie, ztratili důvěru lidí a pomalu už odumírají a během pár let už budou hudbou minulosti ve prospěch nových prověřených nezávislých médií a influencerů, které posílili tím, že si kvůli nim prošli peklem.

Co se bude dít dál? Je až zarážející, jak rychle se vše, na co se dlouho čekalo, děje. Jakoby se spustila lavina. Poté, co ve středu ráno bylo jasné, že Donald Trump je opět prezidentem, se uvolnila stavidla v Německu. Jindy relativně klidné Němce, na kterých jste mohli díky ukolébání ze sociálních jistot, štípat dříví, to dohnalo k přiznání, že Německo je v totálním rozkladu. Vládní koalici Zelených a Socialistů opustili ten den večer po jednání Svobodní, což znamená menšinovou vládu a očekává se každým dnem či týdnem demise vlády a vypsání předčasných voleb. Snaží se to teď uhrát alespoň do Vánoc.

Je Německo zpátky tam, kde bylo před 100 lety?

V Německu to vře. Migrace, která se totálně zvrhla a zničila německou společnost i systém sociálních dávek a zapříčinila uzavření hranic země a půlroční de facto opuštění Schengenu, nebyla jedinou příčinou. Tou druhou byla usilovně i přes řadu kritik a výstražných znamení, lidem vnucená nerealistická Green Deal, která, zdá se, že nepoložila jen automobilový průmysl, na který je navázán ten český, ale i návazná odvětví, nemluvě o drahých energiích poté, co Ukrajinci přiznali, že se opili a jen tak ze zábavy vyhodili do vzduchu Nordstream. Z Německa jdou z průmyslové obasti velice znepokojující zprávy a čísla, která nekompromisně ukazují, že země se řítí do takové krize, že možná bude srovnatelná s tou před sto lety. Německo je hlavní zemí EU. EU se daří tak dobře, jako se daří jemu. Víc k vizi EU netřeba dodávat. Bohuzel. Pro nás euroskeptiky bohudík. Ovšem za jakou cenu…

Green Deal skončil. Začal pokládat Německo a tím i EU. Unie se řítí po stopách Sovětského Svazu

Konec Green Dealu v podstatě zpečetili vůdci všech zásadních zemí svým hromadným rušením své účasti na Green Dealové konferenci, která se má konat v Azerbaijanu. Účast zrušil jak Olaf Scholz za Německo, tak prezident Macron za Francii, také Urschula von den Leyen za EK, také Joe Biden a negativně se vyjádřil i Donald Trump a dokonce i britský Král Charles III., pro kterého byla tato agenda vždy alfou a omegou. Všichni sice nabídli, že se za ně zúčastní jejich zástupci, ale z diplomatického hlediska je jasné, že už je to odsunuto na druhou kolej, když se neúčastní světové špičky jako donedávna. Asi tam budou jen druhořadí politici a pomatená Greta se svou palestinskou vlajkou.

Bude Ukrajina pro NATO stejnou ostudou jako Afghanistán?

A Ukrajina? Američané, kteří volili Trumpa i Kennedyho, je volili také proto, že už nechtějí poslat ani cent na Ukrajinu. Chtějí konec, zmražení konfliktu, cokoliv. Ale konec. A ten mít jistě budou. Co je ale nejzajímavější sledovat, jak najednou po všech projevech teď nějak ´zapomněli´ v Budapešti natočit a zveřejnit projev prezidenta Zelenského. A jak se začali rychle všichni od Ukrajiny odvracet. Najednou ustaly hovory o ní.

Začíná to nápadně připomínat potupný odchod zemí NATO z Afghanistánu. Najednou zmizli Američané přes noc a Britové, Češi a další se pak ve zmatcích různě dostávali pryč ze země, kterou si bral zpět Taliban – v zemi se pak nic moc nezměnilo – takže se ukázalo, že těch 20 let, co tam NATO bylo, bylo uplně zbytečných. Poté zůstala velká pachuť k misím NATO u Britů i řady Američanů. Proč jen mám pocit, že se scénář opakuje… Nemám prezidenta Zelenského ráda, ale už krátce poté, co se mu začal klanět celý svět a všichni mu radostně odpovídali na jeho žebravé až arogantní žádosti o další peníze, jsem si řekla, že mi ho asi bude líto, protože to neskončí dobře. Američané a Britové si s ním hráli jako kočka s myší. Že ho i Ukrajince jen použijí jako citron – vymačkají a pak ho vyhodí. A teď to vypadá, že už z něj nemají co vyždímat /na druhou stranu od nás všech už také ne – vyždímali jsme se všichni/, tak ho prostě vyhodí.

Česká mainstreamová média vsadila na špatného koně – Liberály – a tím se zničila

Jediné, co mě v téhle mizérii dějin, které se zase opakují aniž bychom se poučili, uklidňuje, je vidět ČT, Český rozhlas či Seznam Zprávy a Novinky – provládní PR agenturu, která teď pořád jen píše udivené a zmatečné články, co teď bude s Ukrajinou a jak Rusové tuhle vítězí a co si kdo myslí a co bude Ukrajina dělat atd. A nechápou, že svět už řeší jiné problémy. Jde o polomrtvá média, která si zničila prestiž, odradila svou woke agendou a válečným štváčtvím čtenáře i inzerenty a hlavně si zničila renomé. To, co píšou, už téměř nikoho nezajímá, řeší se už jiná agenda. Mělo by mě to těšit. Ale jak by mohlo…

Teď už pomalu nastupuje hospodářská krize do našich zemí, jejichž pokladnice jsou vysosané pandemickým rozhazováním peněz, rozhazováním peněz na sociálních dávkách migrantům, z nichž se většina nedokázala začlenit a vydělávat si, vyhozeným penězům a zadlužením se /sic!/ směrem do ukrajinské díry, kde mizely hromady peněz bez řádného přehledu, kam co šlo /a do čí kapsy/, zemí zničených drahými energiemi odstřihnutím se od ruského plynu /tedy jeho dražšího překupování odjinud/, a zpotvořenou Green Deal, kterou jsme si započali nevratný proces ničení evropského průmyslu bez vize náhrady. Ještě se někdo diví, že zvítězili Republikáni a že v evropských zemích, včetně Česka vzrůstá raketově obliba Konzervativců a pravicových stran? Kdo z jen trochu logicky uvažujících pracujících či podnikajících lidí by ještě po tom všem volil Liberály a Demokraty…

Text: Jane Frank /Janina z Londýna/, Foto AP