Jiří Havel: Demonstrace měly smysl, ale domnívat se, že kvůli nim padne vláda, bylo bláhové

Prý střílím do vlastních řad. Ale do jakých? Žádné neexistují, říká Jiří Havel, který je jeden z pořadatelů velkých protivládních demonstrací. Zdá se, že tím začal jeho vstup do veřejného života, ale zdaleka tomu tak není. Sám tvrdí, že lidé by se měli zajímat především už i o komunální politiku v místě, kde žijí a podílet se na zlepšování prostředí ve svém bezprostředním okolí. Jak nyní hodnotí demonstrace a to, jakým směrem se česká společnost vyvíjí. Je spokojen či zklamán?

Stojíme na Václavském náměstí, kde jste organizoval demonstrace pro obrovské množství lidí. Jaký je po všech těch letech váš dojem a pocity? Dělal byste je znovu, kdybyste věděl, jak vše dopadne?

Bláhově jsem se domníval že lidé jsou více koncepčně vzdělaní, aby pochopili, kde naše země má ten problém a že nepůjdou jenom na to náměstí, aby ze sebe shodili napětí a frustraci. Takže jsem i v jednu chvíli věřil v to, že by třeba demonstrace dokázaly něčemu pomoct, něco změnit. Určitě měly svůj smysl v tom, že se lidé setkali a navázali určitá přátelství – právě ti, kteří jsou hodně pronárodně cítící a smýšlející.

Myslím, že na určitých úrovních to svůj smysl mělo, ale očekávaný celkový výsledek, kdy si lidé mysleli že padne vláda, tak ten se nedostavil. S odstupem času si všímám toho že se ani dostavit nemohl, protože ten systém je daleko sofistikovanější.

Kdybychom se ale my jako lidé sjednotili – a teď nemyslím spojení všech těch politických různých i apolitických subjektů – takové to pojďte a spojme se pod jednu značku, ale myslím tím, kdyby se sjednotili lidé v určitém cíli, tom nejvyšší společném jmenovateli tak, že by měli nakonec takovou sílu, že by že bychom změn dosáhli a já věřím, že se tak v budoucím období stane.

Říkal jste, že lidé se musí spojit, ale jinak – jak tedy?

Pro demonstrace toho typu, který jsme dělali, v tuto chvíli doba neuzrála. Ona samozřejmě jednou uzraje i pro takové akce, kdy lidé opravdu houfně přijdou na náměstí, a to náměstí bude praskat ve švech a nejenom toto – možná že i jednou ta Letná, která zažila ten milion lidí při té představě Čechoslováků o revoluci v 89 roce, kdy tehdejší režim tam ty lidi dokonce dovezl autobusy a udělal jim krásnou generální stávku, aby si udělali představu toho, že oni opravdu si šli klíčemi zazvonit pro tu změnu.

Myslím si, že ta další, ta velká kvalitativní změna už nebude jenom tou představou revoluce, ale že to bude opravdová revoluce. Věřím že i přes všechno, co se tady bude v následujících letech dít jsme my Češi natolik natolik schopný a moudrý národ, že dokážeme tu změnu udělat bez toho, aby došlo k nějakému krveprolití.

Tím ale nemyslím, že by nemělo dojít k potrestání viníků, protože spravedlnost je prostě na místě a je potřeba, aby se jí docílilo. Takže z tohoto pohledu já vnímám, že ta pravá revoluce teprve přijde, ale spíš by byla lepší cosi jako evoluce. Hlavně evoluce vědomí, protože největší práce na té změně, kterou si přejeme, je hlavně v rovině informační, edukační a prostě je potřeba, aby tady byla nějaká osvěta, aby lidé skutečně věděli, kde jsou kořeny problémů, které trápí naši zemi a nedostávali informace jenom o těch důsledcích častokrát velmi chytře a velmi falešně zmanipulované moderními médii.

Kořeny těch problémů jsou navíc v našem nezájmu. V tom že se lidé nechali chytit do pasti materiálních hodnot. Lidé celou dobu nic nedělali. Každý se staral sám o sebe, každý si řešil ten svůj dům tu svou zahrádku to své auto to své podnikání a všechno to své své a zapomínal na to, že jestliže nebudeme věci řešit společně jako kolektiv a společnost dohromady a nezaložíme naše životy i na vyšších hodnotách než jenom na těch finančních, tak k tomu zákonitě musí a muselo dojít.

Celý rozhovor ve videu: