Brexit & EU & Politika,  Editorský výběr ze zahraničních médií

„Sen o eurozóně se rozpadá, protože stabilitu EU ohrožuje ´finanční vandalismus´,“ obává se odborník

 

Vzhledem k tomu, že se poprvé od roku 2010 peněžní zásoba eurozóny zmenšila, konstatoval bankovní expert Bob Lyddon, že evropskou ekonomiku postihuje to, co popisuje jako ´rozklad finančního systému´. Lyddon rovněž upozornil, že se členové EU27, dle jeho názoru, ´vzdali jakékoli snahy o koordinaci´, což má negativní vliv na celkovou situaci.

Financial Times zveřejnil minulý měsíc článek, který uvádí, že peněžní zásoba, důležitý indikátor pro posouzení efektu zvyšování úrokových sazeb prováděného Evropskou centrální bankou /ECB/, poprvé od roku 2010 zaznamenala pokles.

Dle nových oficiálních statistik zveřejněných dnes Evropským statistickým úřadem Eurostat, index spotřebitelských cen ve 20 zemích platících eurem činí 5,3 % a oproti červenci se nezměnil, přičemž ceny potravin, alkoholu a tabáku vzrostly o 9,8 %.

Důležitý ukazatel inflace, označovaný jako jádrová inflace (která nezahrnuje pohonné hmoty a potraviny), také v srpnu klesl na 5,3 %, což představuje snížení oproti červencovým 5,5 %.

Toto číslo bude pro Evropskou centrální banku (ECB) klíčovým faktorem při rozhodování, zda by měla provést změny v úrokových sazbách, nebo ponechat je beze změny. Současně budou představitelé ECB pečlivě analyzovat, jaké možné důsledky by takové zvýšení sazeb mohlo mít na ekonomický růst.

Bob Lyddon, zakladatel společnosti Lyddon Consulting Services se specializací v oblasti daní, již dříve předpovídal potenciální problémy v eurozóně spojené s měnovou unií.

Pro Express.co.uk uvedl: „Tvorba politiky eurozóny ve vládách a v Evropské centrální bance se odtrhla od reality, a to nejen v rámci obvyklých členských států.

Evropská centrální banka, podobně jako Bank of England, nyní funguje jako pozorovatel Federálního rezervního systému a kopíruje změny v úrokových sazbách Fedu, s cílem chránit hodnotu eura na mezinárodních trzích, a to bez ohledu na důsledky pro vlastní ekonomiku.

Podle Lyddona ECB ´drasticky změnila´ svou někdejší politiku nákupu velkého množství dlouhodobých dluhopisů a nyní se jich zbavuje za hotovost.

Uvedl: „Hotovost se přesouvá ze soukromého bankovního systému do centrálního bankovního systému. Tohle takzvané kvantitativní utahování má za následek deflaci, podobně jako předchozí kvantitativní uvolňování způsobilo inflaci.“

Pan Lyddon vysvětlil, že jak v eurozóně, tak v mnoha dalších ekonomikách se používají tři odlišné ukazatele peněžní zásoby: M1 (zahrnuje hotovost), M2 (zahrnuje M1 plus méně likvidní aktiva, například úspory) a M3 (zahrnuje M2 plus velké termínované vklady, institucionální fondy peněžního trhu, krátkodobé repo obchody a další likvidní aktiva).

Pan Lyddon upozornil: „M1 peněžní zásoby v eurozóně klesly o 9,2 % během minulého roku, což zahrnuje všechny bankovky a mince v oběhu, spolu s běžnými účty a jednodenními vklady. Dokonce i širší ukazatel M3 nyní klesl do záporných hodnot, zahrnující M1 a vklady spolu s finančními smlouvami, které mají očekávanou splatnost do dvou let. Peníze jsou v podstatě z ekonomiky jsou vysávány.“

Pan Lyddon varoval: „Důsledky tohoto dramatického obratu se již projevují v jednotlivých zemích, například v Německu došlo v červenci k deflaci cen průmyslových výrobců až na šestiprocentní úroveň.“

S odkazem na Joachima Nagela poznamenal: “Prezident Bundesbanky si toho zřejmě nevšiml: tento týden prohlásil, že „měnová politika musí být tvrdohlavá tváří v tvář přetrvávající inflaci.“

Konkrétně to znamená další zvýšení úrokových sazeb a omezení množství peněz v oběhu (včetně M1, M2 a M3). Pan Lyddon varoval, že takový přístup má významné dopady na vládní úrovni.

Podotkl: “Zvýšení úrokových sazeb již způsobilo, že roční náklady na obsluhu německého dluhu vyletěly z 4 miliard eur v roce 2021 na současných 40 miliard eur, což by mohlo vést k tomu, že Německo překročí svůj plánovaný rozpočtový deficit pro rok 2023 ve výši 4,25 % HDP.” “Jedním z možných přístupů by mohlo být snížení korporátních daní ve výši 32 miliard eur, což by pomohlo omezit nadměrný deficit”.

“Jako alternativní opatření by mohlo být zvažováno omezení výdajů, aby bylo dosaženo cíle německého ministra financí, který se snaží snížit deficit na 0,4 % v roce 2024.“

Pan Lyddon zakončil svůj komentář slovy: „Jedná se o nekonzistentní finanční vandalismus, což je ještě horší, vzhledem k tomu, že pohyblivé části EU na úrovni členských států rezignovaly na jakýkoli pokus o koordinaci.“

Julian Jessop, ekonomický analytik z Institutu pro ekonomické záležitosti (IEA), nabízí optimističtější perspektivu aktuální situace. Ve svém rozhovoru pro Express.co.uk zdůraznil, že růst peněz a úvěrů výrazně zpomaluje ve všech hlavních ekonomikách, což je reakce na utahování měnové politiky centrálními bankami s cílem potlačit inflaci.

Tento trend lze pozorovat i ve Velké Británii, kde nová data ukázala, že preferovaný ukazatel peněžní zásoby Bank of England zůstal beze změny během posledních 12 měsíců. Jessop však upozornil, že i přestože to má pozitivní dopad na kontrolu inflace, současně to naznačuje rostoucí riziko recese.

Z tohoto důvodu navrhuje, aby Bank of England ponechala své stávající úrokové sazby beze změny, místo aby je nadále zvyšovala. Důležitým posunem v této politice je fakt, že prezidentka Evropské centrální banky, Christine Lagardeová, prohlásila, že rozhodnutí o úrokových sazbách na zasedání plánovaném na 14. září bude záviset na nových informacích, což představuje změnu oproti předchozí praxi předem avizovaných zvýšení ročních sazeb.

ECB čelí výzvě, jak efektivně koordinovat boj s inflací, což vyžaduje zvýšení úrokových sazeb a následné zvýšení nákladů na úvěry pro spotřebitele i firmy.

I přestože inflace po svém vrcholu v říjnu na úrovni 10,6 % klesá, v posledních měsících tento pokles zpomalil. Podle ekonomů může být dosažení cílových inflačních hodnot pro ECB nejnáročnější právě v této poslední fázi.

Klíčovým faktorem zůstává nezaměstnanost, která se od července 1999, kdy byla zavedena společná měna euro, udržuje na historicky nízké úrovni 6,4 %. 

Zdroj: https://www.express.co.uk/news/politics/1807973/eurozone-euro-eu-news-european-central-bank, Autor článku: CIARAN MCGRATH

Překlad článku: Nikita Umnov

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *