Konec starých časů. Smrt královny Elisabeth II. zasáhla Brity na začátku krize
Je to už víc než hodina, kdy byla oficiálně oznámena smrt Královny Elisabeth II. Zrovna v době, kdy většina jejích poddaných končí v práci a spěchá domů, na nákupy či do oblíbené hospůdky na popracovní povídání. V hospůdkách je ale lidí méně než bývalo, i tady se bojí těžkých časů a začínají šetřit, kde se dá. Odpoledne sice oznámila nová premiérka, že zastropují letící ceny energií, ale za cenu extrémního zadlužení země. Krátce poté pak přerušila BBC své pravidelné vysílání a začala vysílat program o zhoršeném zdraví královny. To byl velmi neobvyklý krok, který signalizoval nevyhnutelné.
Autorka textu: Jane Frank
Zhoršený stav v případě stařičké královny byl známý již několik měsíců, týdnů i dnů, mohlo se o něm znovu informovat v breaking news nebo klasických večerních zprávách, proč tedy teď… Když se moderátoři začali oblékat do černé a přes internet proudily zprávy, jak se chovat v následujících deseti dnech po Královnině úmrtí a do skotského zámku Balmoral, kam se Královna uchýlila už před časem, se sjížděly její děti s rodinami, začínalo být jasné, že zvláštní vysílání ´o královnině zdravotním stavu´ ve skutečnosti znamená lehkou přípravu na případný šok okamžité zprávy, že její výsost zemřela. Od momentu, kdy jsem v mobilu zaznamenana tyto zprávy, bylo mo jasné, že zásadní zprávu můžeme očekávat každou hodinou, možná i minutou. Zrovna jsem dorazila domů a nostalgicky, preventivně vyndala ze skříně černé šaty. Než jsem si stihla připravit večeři, zapla si BBC, už to tam bylo.
/Na snímku je jedna z panenek, které Angličanky pletly k jubileu královny Elisabeth II./
Většina lidí se pomalu vracela z hektického dne do svých domovů a mnozí četli zásadní zprávu v ten moment, mnozí se k ní ještě nedostali. „Královna umřela,“ vyhrkla místo pozdravu rozrušeně moje sousedka, když jsem před chvilkou vyšla na zahradu. Myslím, že to bude ´pozdrav´ dnešního večera. Britové a lidé po celém Spojeném království si tak prostě sdělují zprávu, kterou už dlouho čekali, přesto je nějak zaskočila. Všichni jsme nějací zaskočení. Královna tu byla dlouho – do svých 96 let, o dva roky přežila svého manžela, který zemřel jen krátce před svými stými narozeninami. Zažila dějiny, které my jsme nezažili, ale zároveň zažila vše, co jsme zažili my – tak vnímají svoji panovnici lidé na ostrovech. Slušně zatím situaci nijak nekomentují ani anti monarchisté. I ti měli přeci jen vůči staré dámě respekt. Nebyla jen monarchou, byla představitelem starého světa, toho, který jsme znali, rozumněli mu. Když byly nějaké změny, jedna jistota tu byla vždycky – byla tu Elisabeth II. – neutrální, pro všechny, určitá jistota, přístav, kam se vždy vracíte – po politických turbulencích v parlamentu, Brexitu, dokonce i pandemii.
Lidé jsou zjihlí – nejen kvůli královně, jistotě, kterou představovala, ale také je opustila zrovna v době, která je tak hektická a měnící se. Ovšem – královna by nezaplatila jejich účty za energie, ani by jim nepomohla s výběrem lepších politiků, byla jen reprezentativní institucí s drahým aparátem, byla pro ně ale symbolem. Tím, který právě odešel. A s ním ten ´starý svět´.
Vím, že bych měla volat ´God Save the Queen´ a pak hned dodat ´God Save the King´, ale to nemohu. I když se moc těším – a už dlouho – na Krále Charlese III. a jeho nový svět, který kdysi prorokoval a který je dnes realitou – více ekologičtější, také minimalističtější – chce zredukovat počet členů monarchie a úřad zcivilnit. Ano, těším se – těším se už strašně dlouho až bude princ Charles králem, protože si to zaslouží a má smutný úděl stát se monarchou až ve smutném momentě smrti své matky. Ano, budu se radovat z Krále Charlese III., ale až zítra. Dnes si ještě dovolím truchlit po starém světě Elisabeth II. a vlastně i sama se s ním rozloučím. A zítra vkročíme do nové etapy – s radostí, ale i obavou, co ty změny přinesou a možná i odhodláním více se zapojit a ´něco s tím dělat´. Tak zítra … zítra si řeknu ´God Save the King´! Tak teď tedy ještě naposledy: Goodbye Her Majesty, Goodbye starý světe…
Snímky: Buckingham palace – web, 2. fotografie: Facebook