Prostě jen tak. Někdy je to taky potřeba, psát o normálních, dennodenních věcech a situacích. Proč? Protože je každý prožíváme jinak. Jeden dává důraz na to a druhý zase na něco jiného. Text: Vítězslava Jabůrková A tak píšu o čemkoliv, co mě zrovna napadne.   Venku je horko k nevydržení, slunko praží o sto šest, koupaliště a pláže jsou plná k prasknutí, lidi vstávají brzo, aby si užily trochu chladného rána a chodí pozdě spát, protože v tom vedru usnout není jednoduché.  Léto je nádherné, ale mnohdy i zákeřné. Ve vzduchu je cítit vůně ochranného krému proti sluníčku, nikdo nevychází bez slunečních brýlí a většina si chrání hlavu nějakou tou pokrývkou. Máme rádi sluníčko a teplo, ale…

Žít v zahraničí je pro každého trochu jiná zkušenost. Někdo to má jednoduché a dostane se hned do toho, co si vždycky představoval – získá první práci a zůstane u ní několik let. Najde si perfektní byt, přesně podle jeho představ. Brzo si najde přátele a stane se součástí místní společnosti. Jiný si musí projít kamenitou cestou, trnitým křovím a přeplavat divokou řeku. Trvá nesmírně dlouhý čas, než mu padne nějaká práce na míru. Bydlí s někým, koho vlastně nemůže snést a nekonečně mnoho dnů trvá, než se cítí aspoň trochu dobře.  Text: Vítězslava Jabůrková Možná je lepší si projít tu trnitou cestou, aby si člověk vážil toho, co má. Někdo to…

A je po Velikonocích.  Dny se prodlužují, teploty pomalu stoupají a autodílny se plní zákazníky, co si chtějí konečně přezout pneumatiky. V případě pneumatik v Německu většina lidí dodržuje pravidlo „O – O“. „October (říjen) – Ostern (Velikonoce). Taková moderní tradice. Zjistila jsem, že se to vyplatí a že to časově sedí. Takže jsem začala tohle pravidlo taky dodržovat.  Text: Vítězslava Jabůrková Ale tradice se samozřejmě taky nesmí zapomínat. S těmi dalšími a zároveň zábavou se nečeká dlouho. Na konci dubna pálení čarodějnic, které ale není v Německu nijak zvlášť oslavované. Nejspíš to má co dělat s křesťanskou vírou, která je přísná hlavně v Bavorsku. A následuje stavění májky. To je naopak velmi uznávaný zvyk…

Už od Vánoc si z nás počasí dělá jen blázny. Příroda je z toho taky pěkně zmatená. Během tří měsíců se tady ukázalo jaro snad už třikrát. Vylezly krokusy, začaly kvést kočičky a lidi se promenádovali jen v tričku. A pak, z ničeho nic, ze dne na den se vrátil děda Mráz. Teploty klesly pod bod mrazu, napadlo asi metr sněhu a vše co vykvetlo opět pomrzlo.   Text: Vítězslava Jabůrková A tyhle náhlé změny se dějí už pár týdnů, zima – teplo, zima – teplo. Chudák příroda.  Ale čím se jaro jistě probudí, jsou svátky Velikonoční. Přinesou nejen sluníčko a s ním i příjemný hřejivý vzduch, ale taky záplavu barev a vůní.                           Velikonoce jsou důležité…

 Karnevaly, masopusty, fašanky nebo jak se tomu říká  i na některých místech na Moravě, ostatky, se konají po celém světě. Test: Vítězslava Jabůrková         Zatím co někde oslavy začaly, jinde je jim už konec.  Kde se to vlastně všechno vzalo?  Původ slova Karneval pochází z latiny. „Carne, vale“, tedy „Maso, sbohem“. Již od 12. století doba chtíče a obžerství předcházela 40 sytým dnům půstu. Vznikaly jakési hry a role, aby ilustrovaly, jak je byl člověk uvězněn ve svém chtíči a žil jako jakýsi „popírač boha“ nebo blázen. A protože se v minulosti přísně dodržovala pravidla postní doby, kdy maso, tuk a mléko byly tabu, má bujarost těchto pošetilých…

 Tegernsee je krásné i z nebeských výšek. O tom se můžete přesvědčit každým rokem přiMontgolfiádě. Vlastně jsem tento výraz poprvé slyšela tady v Německu. Před tím jsem se s tímto slovem nikdy nesetkala. Ale kdo se toho jednou zúčastní, i kdyby jen očima nebo jako pasažérv balónovém koši, ten na to nikdy nezapomene. Text a fota: Vítězslava Jabůrková Ale napřed trocha historie: Slovo Montgolfiáde pochází od bratrů Montgolfierových, kteří jako první zkonstruovali a dovzduchu vypustili první horkovzdušný balón. Jak jsem se dočetla, první úspěšný let proběhl19. září 1783 ve francouském Versailles a první cestující v jeho koši byli ovce, kohout akachna.Horkovzdušné balóny sloužily v době válek jako přepravní prostředky, tak i jako…

Češka žijící v Německu, která se tam před více než deseti lety vydala za prací servírky, aby nakonec změnila profesi a k tomu vydala svoji první knihu, ji dnes připravuje pro vydání v němčině. Vítězslava Jabůrková vydala čtivou autobiografickou knihu ´Moje nervy´ a ve svém blogu se s námi bude dělit o své zážitky a reflexe z Německa. Jako rodilé Moravačce se jí nakonec zalíbilo v Bavorsku, které si je s Moravou v lecčems podobné. A teď už se začtěte do jejího vyprávění. Snad vás v dnešní hektické době její slova potěší. Pokud byste měli nějaký námět, téma, o kterém byste chtěli, aby se rozepsala, pište na: moje.nervy@otevrenamedia.cz Text a…