Jak jsem se nedostala do Rady Českého rozhlasu

Mise zdárně ukončena. Aneb má cesta do Rady ČRo a poznatky o její (a)političnosti: Do sněmovny jsem po slyšení na sněmovním mediálním výboru neprošla pouze o jeden hlas a byla jsem nejvíce ´grilovanou´ kandidátkou. Všem sedmi poslancům (zřejmě koalice 7 z 9) děkuji a vážím si jejich důvěry ve mně a budu s ní i nadále poctivě a vytrvale pracovat. Celý proces od nominace do rady Českého rozhlasu byl pro mne velmi zajímavý a mám z něj mnoho postřehů a zážitků.
Mimo jiné i to, že všichni ostatní kandidáti dostávali dotazy na fungování rady, veřejnoprávního média, což bývá obvyklé, na mne se evidentně ´těšila´ snad celá opozice – přiznávám, že i já na ni – a speciálně na mně si vyhradili prostor výhradně poslanec za STAN Matěj Hlavatý, můj již téměř letitý ´antifanoušek´ na síti X, jak jsme si hned v úvodu připomněli, a bývalý ministr kultury Martin Baxa. Povětšinou jsme probírali mé příspěvky a styl komunikace na sociálních sítích, což se nakonec ukázalo jako to nejlepší, protože diskuze díky tomu byla plodná, zajímavá s přesahem do filozofična a místy i zábavná.

Zbytek času jsme věnovali mé ´srdcovce´ neziskovce, která mne navrhla, a absurditě, že jsem se de facto musela kvůli statusu statutárního orgánu navrhnout sama, a že musíme kromě finančního úřadu posílat ještě tytéž materiály ještě vždy ministerstvu spravedlnosti, protože se data do sbírky listin nepropisují automaticky.

Za což panu bývalému ministru Baxovi děkuji, že mne v dobrém upozornil, pořádek musí být, koneckonců když se hlásím do dozorčího orgánu, jak vysvětlil, měla bych být puenktlich, jak říkáme u nás v ´Sudetech´, odkud pocházím. Je pak jednodušší, když nic neděláte, neboť kdo nic nedělá, nic nezkazí, a jen si chodí pro trafiky a nedělá zbytečně charitu a ještě často za vlastní, jak by řekl Švejk.
Je škoda, že jsme měli jen deset minut na dotazy, bývala bych ráda i dalším poslancům a členům výboru zodpověděla ty jejich, které by se týkaly dozorčí úlohy člena rady ČRo. Ale člověk nesmí být sobecký a myslet i na ostatní kandidáty a jejich bohatý přínos do diskuze s dopadem na nebohého poplatníka koncesionářského poplatku.
Postřehy z mého včerejšího slyšení ve sněmovně a o nezávislosti a apolitičnosti volby Radních veřejnoprávního média, v tomto případě Českého rozhlasu, vydám zítra večer. Plus jsme včera natočili s Pavlem Cimbálem z Deníku TO rychlý souhrn a dojem – až zveřejní, budu sdílet. Pavel Cimbál pak z toho ještě napíše článek do Deníku TO, neb to celé monitoroval, a těším se tak na jeho postřehy i ohledně ostatních kandidátů a celého procesu neb je zase na rozdíl ode mne nezainteresovaný subjekt v tomto procesu.

Text: Jane Frank / Janina z Londýna