
Máme také vyvlastnit vodu z rukou zahraničních vlastníků? Británie uznala, že žena je žena. Liberálové oplakávají smrt papeže
Papež je mrtvý, ať žije Papež. Smrt Svatého otce, kterou na velikonoční pondělí ohlásil Vatikán, jako konec jedné éry? Pomáhal liberálům nastavit nový řád, ale také jim házel vidle do eskalace války.
Každá smrt a výměna papeže je pro Katolickou církev určitým milníkem. Tato je však nějak zvláštní. Zrovna jsem se zamýšlela, jaká změna ve společnosti probíhá. Papež František byl na straně Liberálů a rozhodně pomáhal šířit jejich agendu nové éry.
V katolické církvi tak dlouho bublá pod povrchem myšlenka, že dalším jeho nástupcem by měl být Američan, pokaždé je to totiž nějak symbolické – konec Studené války měl přinést Jan Pavel z Východní Evropy, symbolické vykoupení nálepkování Nazi Německa pak Němec, papež Benedict XVI., a nakonec pomoc prosazení liberální agendě /například popularizace LGBT či klimatických změn/, a také ukázat Jižní Americe, odkud papež byl, že se na ní ´myslí´ /navíc pro ty z nás, kdo si nedoveme nerýpnout – pokračování ´německého trendu´ – víme, kam se po 2. sv válce přesunuly německé nacistické špičky/.
Nyní je potřeba se zase vrátit ke konzervativním hodnotám, neboť lidé už mají všeho dost. A tak nám zbývají kontinenty jako Asie a Amerika. A my víme, o kom se jako jeho nástupci už léta šušká – a je to na Západ od nás – ten Západ, který ted liberálové nesnáší a jakým směrem to jde.
Je to zvláštní, zrovna včera jsem se dívala ještě zpět, jak Papeže odvezli slavnostně z nemocnice a jak se přimlouval za ukončení války na Ukrajině. Pomyslela jsem si, jak nepohodlný už musí tímto být pro všechny, kdo na ní vydělávají – nikdo jiný ji už totiž nepodporuje kromě chamtivců a válkychtivých šílenců, kteří si myslí, že válka je jen počítačová hra.
První, co mne dnes ráno napadlo, když jsem zprávu četla, bylo zvláštní deja vu – cítila jsem podobně jako, když umřela královna Elisabeth II. nebo Karel Gott. V případě královny to bylo proto, že vládla tak dlouhou dobu, že představovala sama určitý běh dějin a velké změny, které nás během té doby potkaly a také představovala určitého držáka konzervativních hodnot, které její syn Charles II. opouští.
V případě Karla Gotta to bylo kromě také určité dlouhé éry a mezinárodního přesahu i ta podobnost s Papežem, že odešel také po významných svátcích, krátce před změnami. Umřel těsně poté, co skončily oslavy židovských svátků nového roku Rosh Hashanah, což zní zvláštně, když si přeložíte z němčiny, že ´zemřel B-uh´- už jen ta jazyková hříčka zní podivně, navíc v té době, roku 2019, už z Číny běhaly po netu obrázky lidí, kteří omdlévají na ulicích kvůli novému viru… který, nebo spíše a dobře uchopená agenda kolem něj, pak změnila razantně náš svět a důvěru v systém, v němž žijeme a změny nastartovala neodvratně.
A teď máme další takovou událost těsně po Velikonocích, které jako vždy jednou za delší období výjimečně připadnou na stejný čas jak Katolické, tak Pravoslavné. Zvláštní spojení a zvláštní atmosféra spolu s novým čerstvým vzduchem Konzervativců, která se linek z Ameriky, zoufalou křečí udržet staré dobré pořádky a přitvrdit v agendě z už odcházející agendy, kterou vidíme a slyšíme z Bruselu.
Vzpomínám také, jak jsem 19. dubna 2005 dostala zprávu, že byl zvolen papež, konzervativní Benedict XVI., poté opět kolem Velikonoc 2013 byl zvolen liberál František a opět se mi lidé shodují, že to byly roky, kdy začínala liberální agenda a tento papež velmi pomohl v tom, aby se církev liberalizovala. A teď je prostě najednou konec. Nebo spíše začátek konce. Uvidíme, jestli se liberálové vzpamatují a ještě nekoho podstrčí, jejich síla už ale slábne. Řekla bych každopádně, že načasování je tradiční – jarní výměna svatého otce z toho správného kontinentu a země… /kterého samozřejmě zvolí náhodně, objektivně a nepoliticky Konkláve, jak jinak také 🙂 / A tak tu máme ten konec jedné éry… Amen. R.I.P. František
Více v mém pravidelném pondělním shrnutí událostí minulého týdne: Precedens – vyvlastnění britských oceláren, Britové uznali, jak definovat ženu a Češi se vypořádáváji se smrtí jedné z matek pozůstalých studentů. Politici se na tom přiživují. Svět řeší nástupce dnes zemřelého papeže.

