Stoletá voda v Německu Počasí neovlivníme, někdy se můžeme připravit a jindy nám to rychlost změny neumožní.  Text: Vítězslava Jabůrková Poslední týden v Německu jen prší, bouří a blízká. Majáky na březích jezer vysílají varovná světla a lidé schovávají svá auta před případnými kroupami. Ty jsou tady celkem časté a bolestné.  Jako v loni v létě, pojišťovny měly co dělat, auto opraváři i sklenáři měly plné ruce práce a lidé oči pro pláč. Letos to přišlo dřív, já jsem sama trnula u okna a sledovala, jak se kapky deště pomalu mění na zmrzlé hrachové kuličky. Jen jsem prosila, ať už dál tento bílý hrášek neroste. Srdce mi bušilo jako o závod. Prosím,…

Ne že by se v Německu nic nedělo. Děje se toho až moc. Ale taky mi přibylo práce. Venku začíná být jaro a já se snažím trávit i nějaký ten čas venku.  TEXT: Víťa Jabůrková Takže co se tu děje? No to co se děje všude. Zprávy jsou všude podobné. Válka, ekonomika, počasí a sport.  Co se týče války, já válčím jen s úkolami, které jsem dostala v práci, se seznamem věcí, které musím zařídit. Občas válčím s kolegyněmi v práci a někdy i sama se sebou. Jedna část mého já chce běhat a skákat, ta druhá řve u každého zvednutí se ze židle. O jiných válkách slýchám v rádiu a čtu z novin, ale vlastně mi…

Něco málo ze života v Německu. Někdy to není jednoduché, ale kde je. Život bez problémů a starostí by byl prostě moc nudný a nezáživný.  Autorka: Víťa Jabůrková Úryvek z mého deníku, z 5. listopadu 2023   Byly to dost hektické dny. Byla jsem tak unavená, nachlazená, ale přesto jsem se snažila mít neustále dobrou náladu. Což se mi i docela dobře dařilo.   Ráno jsem vstala, jela do dílny a pak rychle do školky. Tento týden byly prázniny, tak na štěstí nebylo tolik dětí. A děti k mému štěstí byly i celkem hodné a nekomplikované. A dokonce jsme šly ve čtvrtek i o víc jak hodinu dřív domů.  Večer jsem musela pracovat v Bodege,…

Svět jako by se bouřil, ve vzduchu poletuje spoustu zlých zpráv. Nejde se tomu vyhnout. Slyšíte to v rádiu, televizi nebo někdo něco zmíní v práci. Přesto, že člověk nesleduje dění ve světě a nezajímá se, občas se k němu něco prostě musí dostat. Text: Vicky Jabůrková  Tady v Německu se od léta udála také spousta nových věcí. Octoberfest, slavnosti sklizní a slavnosti vína, všelijaké průvody a křesťanské oslavy. Já jsem ale byla tak zaměstnaná svou novou dílnou, že jsem to jen sledovala jen z povzdálí.  A jen tiše jsem sledovala, jak se po špičkách blíží podzim.  Spousta lidí tady má dvě až tři zaměstnání či brigády. Jako já. Pracuji ve školce, večer chodím…

 “Abrakadabra”, “Čáry máry”, je jedno co použijete za zaříkávadlo, je důležité, co vy cítíte, jak jste naladěni. A pak se stane zázrak.  Text: Vítězslava Jabůrková /Autorka knihy Meine Nerven, která vyšla nyní i v Německu/ O splněných přáních byla napsána spousta knih. Jak si je správně přát, jak nastavit svou mysl a jak jednoduše věřit na zázraky. Jsou čtenáři těchto knih, kteří se nedostanou ani do třetiny knihy, protože jsou realisté a na zázraky a splněná přání nevěří. Někteří to zkusili, ale někde uvnitř jim stejně nějaký hlas říkal “ne”.  A pak jsou tu čtěnáři, kteří si tyto knihy čtou neustále dokola, a někdy po stém přečtení jsou přesvědčeni. Jsou…