Podle nedávné šokující britské studie by mělo Polsko do roku 2030 předstihnout britskou ekonomiku. Právě tato země vypadá, že má zřejmě jako jediná z EU největší potenciál růstu

Kdy Polsko předstihne Spojené království? Do roku 2030 bude polská ekonomika větší než britská. Proč zůstáváme /my Britové/ pozadu? 

(pozn. red. : Tento komentář z magazínu ´Nový Evropan´- prounjního – rozebírá a uvažuje o původním textu, který vyšel v deníku Telegraph  v https://www.telegraph.co.uk/business/2023/05/07/poland-europe-superpower-communism-putin-military/ )

„Nejdominantnější silou vesmíru je složený úrok,“ prohlásil kdysi slavný Albert Einstein. Toto tvrzení může působit překvapivě, zvláště když zvážíme, že patří osobě, jež nám odhalila základní síly formující vesmír. Lze s jistotou konstatovat, že jeho slova mají značný význam.

Princip exponenciálního růstu, kde každý nový růst generuje další růst, je fascinující a může nám lépe osvětlit současnou ekonomickou situaci ve Spojeném království a Polsku. Aktuální model složeného růstu naznačuje, že pokud nedojde k jeho přerušení, Polsko by mohlo do roku 2030 předstihnout Spojené království v ekonomickém rozvoji.

„Průměrný ekonomický růst v Polsku dosahuje 3,6 %, zatímco ve Spojeném království se v poslední dekádě pohyboval kolem 0,5 %. Budou-li tyto tendence pokračovat, průměrný Polák pravděpodobně předstihne v ekonomickém smyslu průměrného Brita. Podobný vývoj se očekává i v dalších východoevropských zemích. Nicméně stále nezodpovězenou otázkou zůstává, co přesně stojí za těmito rozdílnými růstovými tempy a zda se tento trend udrží.

Nedostatečný ekonomický pokrok v Polsku nelze vysvětlit pouze vlivem poválečného komunismu.  Východní Evropa dlouhodobě ekonomicky zaostávala z historických důvodů.Tento region byl opakovaně ovlivňován válkami, invazemi a narušením sociální struktury. Tato oblast byla často poznamenána nízkou úrovní vzdělání a diskriminací, která byla spojena s určitým koloniálním opovržením. Komunistický režim zde pouze prohloubil existující problémy.

Po pádu Berlínské zdi bylo Polsko vnímáno jako zvláštní země, která se mnohým jevila jako ekonomicky méně úspěšná než její sousedé. Nicméně do roku 2019 dosáhla polská ekonomika vynikajících výsledků, kdy během 28 let nepřetržitého růstu překonala rekord v rámci EU. Tento impozantní růst předčila globálně jen Austrálie. Od roku 1990 se polský HDP zvýšil sedmkrát, dokázal překonat finanční krizi a nadále pokračoval v růstu. Dokonce i v průběhu recese způsobené pandemií Covid-19 byl dopad na polskou ekonomiku minimální.

Dlouhodobé zpomalení ekonomiky poskytlo příležitost pro rychlý růst. Polsko však mělo také mladou, dynamickou a dobře vzdělanou pracovní sílu. Na rozdíl od mnoha chyb, které udělalo Rusko, Polsko se vyhnulo masové korupci a oligarchii. Kromě toho aktivně usilovalo o členství v Evropské unii a tuto příležitost úspěšně využilo v roce 2004.

Díky rozvojovým fondům se Polsku otevřely nové příležitosti k modernizaci infrastruktury, vstupu na obrovský evropský trh a přilákání zahraničních investic. Před téměř dvěma desetiletími jsem měl možnost navštívit oblast Polska sousedící s Německem, kde již v té době probíhala realizace obrovských investičních projektů. Nové továrny určené pro německé, francouzské a nizozemské firmy vzkvétaly na každém kroku. Díky cenově dostupné půdě, kvalifikované pracovní síle a finanční podpoře ze strany EU umožnily těmto firmám snadný vstup na trhy.

Polsko se chopilo příležitosti překonat staletí ekonomické stagnace. Rozhodlo se minimalizovat riziko ruského vměšování a podniklo komplexní kroky směrem k hlubší evropské integraci, zahrnující opatření v politické, diplomatické i ekonomické sféře.

Během prvních dvaceti let “polského zázraku” i Spojené království prožívalo dlouhá období  hospodářského růstu. Nicméně v roce 2008 přišla finanční krize, která zanechala trvalé důsledky. Bankovní systém a finanční služby se téměř zhroutily, a toto oslabení klíčových pilířů britské ekonomiky výrazně snížilo schopnost země udržet dynamický růst. Omezený hospodářský růst a nedostatečná odolnost naznačují, že pandemie Covid-19 postihla Spojené království více než ostatní země. I po téměř 15 letech ekonomika stále hledá cestu k návratu k normálnímu stavu.

Růst produktivity je nyní pomalejší než kdy jindy od 18. století, mzdy nedokáží udržet krok s inflací a rozsáhlé vládní instituce se potýkají s nedostatečnou účinností. Investice firem stagnovaly a jen v malé míře naznačují zlepšení. K tomu se přidává faktor Brexitu, který bude mít negativní vliv na budoucí vývoj hospodářského růstu Spojeného království (minimálně 4 % hospodářského růstu).

To znamená, že Polsko by v rámci svého růstového tempa mohlo předběhnout Spojené království minimálně o rok. V některých částech Spojeného království jsou dokonce nyní příjmy nižší než v Polsku.

Stejně jako v populárním rčení ve finančních reklamách ´minulá výkonnost nezaručuje budoucí výnosy´; tak i polská ekonomika nemusí udržet své dynamické tempo růstu. Tato situace je zvláště patrná v kontextu politiky pravicové vlády, která se postupně vzdaluje od Bruselu a již nespoléhá na financování z fondů EU. Zároveň Polsko čelí výzvám souvisejících s konfliktem na Ukrajině a poklesem ekonomiky v ostatních evropských zemích. 

Ačkoli Světová banka předpovídá pro letošní rok růst o pouhých 0,7 % a pro příští rok o 2,6 %, situace zůstává složitá.

Pokud si Británie přeje držet krok s polskou ekonomikou, je nevyhnutelné provést reformy a aktivně usilovat o hospodářský růst. Tato cesta však zahrnuje opatření, která současná vláda pravděpodobně nedokáže či nechce uskutečnit, jako jsou specializované vzdělávací programy, zjednodušení plánovacích předpisů, investice do infrastruktury a především nová technologická strategie. A i pokud by Británie provedla všechna tato opatření, stále by se musela vypořádat s výzvou “osamělého pobytu” mimo rámec Evropské unie, což představuje značnou překážku.

Podívejme se na to z perspektivy zahraniční společnosti, jež zkoumá investiční příležitosti v Evropě. Jako jednu z možností lze zvážit výstavbu výrobního závodu na ostrově poblíž evropského pobřeží. Nicméně v této zemí bude čelit výzvám v podobě byrokracie a obchodních překážek, špatné infrastruktury, nedostatečně kvalifikované pracovní síly a absenci jasné průmyslové politiky.

Druhou možnosti je Polsko, kde situace je jiná. Britské rozčarování z Polska může vycházet z obav, že Polsko získává výhodu v rozvoji a postavení oproti Spojenému království. To může být způsobeno archaických vnímáním Polska jako chudého souseda. Nicméně jde tu o mnohem více než jen o příliv levné pracovní síly po zavedení volného pohybu osob. Východní Evropa se zlepšila a už není spojována se zaostalostí. 

Je v našem zájmu, aby východní Evropa prosperovala. To přináší prospěch celé Evropě, jelikož vytváří rozsáhlé trhy pro export. Pracovníci, kteří s penězi přicházejí zpět, podporují rychle se rozvíjející ekonomiky EU. Místo závisti by měla převažovat zvědavost – proč se jim daří lépe a co můžeme udělat pro zlepšení naší vlastní situace.

A pokud by byla situace skutečně obtížná, rychle by se naskytlo mnoho pracovních příležitostí v oblasti úklidu a sběru ovoce. 

A to v Polsku.

Původní článek: https://www.theneweuropean.co.uk/when-poland-overtakes-the-uk/

Autor článku: JONTY BLOOM , Překlad do češtiny: Nikita Umnov