Bez velkého přehánění se dá říct, že je nejvýraznější osobností české science fiction, uznávaným novinářem, fotografem, dramatikem a  příležitostným výtvarníkem. Za nejdůležitější vlastnost lidského charakteru považuje schopnost uznat vlastní omyl a učinit pokání. Řeč je o Ondřeji Neffovi. Ptáme se ho na jeho novinářské zkušenosti a zážitky se známými osobnostmi i celebritami. Jaký byl Váš první rozhovor s celebritou? Nevím co je celebrita. Pokud máte na mysli nějaké vemeno typu Bartošová, nemohu sloužit, žádný rozhovor s trapnou nulou nikdy nedělal. Mám za sebou desítky rozhovorů, zvláště pak se spisovateli, malíři, eventuálně vědci a politiky. Věru si nevzpomenu, který byl první. Vždy jsem se pečlivě připravoval. Co je důležité pro vedení rozhovoru?…

Jak komunikovat s médii, dobré a špatné zkušenosti. V dalším díle našeho miniseriálu MÉDIA  se s námi o svých zkušenostech s novináři podělila občanská aktivistka Petra Sovová.  PETRA SOVOVÁ vystudovala gymnázium a před jednadvaceti lety spoluzaložila Hnutí za aktivní mateřství, jehož hlavním cílem je pozitivní změna přístupu českých porodnic k ženám, navíc je členkou občanských sdružení Pražské matky, Rozalio, Asociace pro domácí vzdělávání, Agentury Gaia. Spoluorganizuje a vede pravidelné videoprojekce a diskuse o přirozeném porodu a aktivní roli rodičů při něm. S médii má bohaté zkušenosti.Jaký byl Váš první rozhovor s novináři? Vzpomenu si na rozhovor, který vyšel s titulkem “Třetího syna porodila doma“. Byla jsem tehdy druhou ženou, která…

S Lucií Lomovou, jíž se přezdívá „královna českého komiksu“, jsem se sešla v útulné dejvické kavárně. Když se objevila ve dveřích, hrála zrovna hudba z filmu Pina a mě při pohledu na vcházející autorku napadlo, že nejzajímavější lidé většinou oplývají tím nápadně nenápadným charismatem, která ve vás nutně vyvolá potřebu zkoumat, co je za ním. Lucie Lomová odpovídá klidně, tiše, ale se zaujetím. Je to případ autorky, za niž hovoří především její dílo, a která nemá potřebu mluvit příliš o sobě, nedělá zbytečná gesta, je soustředěná. Čas, který jsme měly pro sebe vyhrazený, jsme věnovaly povídání nejen o komiksu, ale také o tom, že je potřeba si do jisté míry uchovat dětské nazírání…

Lukáš Bíba nikdy neplánoval být fotografem, natož fotoreportérem. Vystudoval geologii a pracoval na svém projektu. Jeho kariéru na idnes.cz, Mladé frontě Dnes a nakonec v Hospodářských novinách odstartoval den, kdy se vydal do Mnichova poslechnout si svojí oblíbenou kapelu U2. Cestou zpátky si omylem stopl reportérské auto a bylo. Letos byl oceněn na za svou fotografickou sérii s Přemyslem Sobotkou v prestižní soutěži Czech Press Photo (taktéž například i v roce 2018 vyhrál v kategorii sport ve stejné soutěži se snímkem horolezce Adama Ondry- viz snímek) .   Pečeš rád? (Jako aktivní uživatel twitteru tweetnul fotku pekáče buchet, které napekl pro Biobar – každoroční party na koleji Arnošta z Pardubic.) Rád…

Krátce před maturitou si jeden student na gymnáziu usmyslel udělat festival dokumentárních filmů. Psala se devadesátá léta, dokument byl okrajový žánr a stěží se dostal na festivaly. Dnes jde o jeden z nejznámějších festivalů dokumentárních filmů v bývalém východním bloku. Kromě tisíců diváků a tvůrců se na něj každoročně sjíždějí zahraniční producenti a hledají talentované tvůrce a zajímavé náměty. Tím odvážným studentem byl Marek Hovorka – dnes ředitel Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava a samozřejmě také absolvent Katedry dokumentaristiky na FAMU. Založil jste Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě. Jak jste na ten nápad přišel? To bylo v roce devadesát sedm, česká festivalová krajina byla mnohem chudší než dnes a s dokumenty se…